Pro koho?

Proč a jak vznikli tyto kurzy, pro koho jsou?

Tanči jako by Tě nikdo neviděl, zpívej jako by Tě nikdo neslyšel, žij jako by to měl být poslední Tvůj den...Před více než 30 lety, kdyby mi někdo řekl tyto slova, tak bych úplně nerozuměla tomu, co mi říká. Nebo lépe - slovům bych rozuměla, co mi chtějí říct, ale nerozuměla bych tomu, proč mi to říkají. Jako dítě jsem to brala jako svou přirozenost - dělat vše naplno, s láskou, otevřeným srdcem.
Asi ve třech letech jsem chtěla být baletkou. Dlouho mi tento sen vydržel, od tří let jsem tancovala, celý život tancuji... ale pak s postupem věku jsem si nechala namluvit spoustu věcí, proč baletkou nebýt. Každopádně mně to nikdy neodradilo od "koníčku" jménem tanec, navštěvování různých kurzů, ať amatérských, tak profesionálních.
Postupem času mně však shoda okolností přivedla zpět k myšlence být tanečnicí. Ale už v jiném podání. Přidalo se pedagogické vzdělání, a zjištění, že dnešní děti si nedovolují opravdu žít srdcem, protože i jejich rodiče postupně ztratili někde vášeň žít... Pak přišlo i zjištění, že dětem nedovolujeme býti dětmi, a že tato společnost volá o pomoc, o změnu. A když jsem se rozhodla, tak opravdu mi z nebe přišla možnost učit děti tanec. Bylo to v roce 2015 o prázdninách. Od té chvíle jsem přestala tančit jen pro sebe, ale i pro druhé :-)
Původně jako každý učitel tance či trenér, tak jsem měla velké ambice, že z kroužku udělám soutěžní skupinu a dobít svět. Taky jsem si chtěla plnit své vlastní nesplněné ambice. Ale po prvních pár měsících jsem zjistila, že mám mnohem větší a krásnější dar. Dokázat probudit touhu a vášeň k tanci i v dětech a dospělých ve kterých byl tento um potlačen, a bylo jim řečeno, že talent nemají. Baví mně a miluji, když mohu sledovat, jak zakřiknuté bytosti, kterým někdo napovídal, že nemají talent, tak se u mně probouzí. Nachází tu vášeň v srdci a žijí.