Proč nosím sukně?

Za poslední dobu jsem slyšela spousty pomluv (píši pomluv, protože nikdo se nezeptal tváří tvář, ale špitají si pravidelně) a sami se mezi sebou navzájem ptají, proč jsem přestala nosit úplé kalhoty, krátké šaty a různé tuniky k legínám atd. V létě jim to ještě tak moc divné nepřišlo, ale teď přes zimu to ale vůbec nechápou, a vůbec nemají odvahu se zeptat. A tak mně tak inspirovali k tomuto příspěvku. Některým to třeba objasní můj postoj a jiné to třeba ispiruje a změní svůj vztah k šatům a sukním :-)

Postupně při cestě k sobě samé, ke štěstí, lásce, harmonii, bohatství i hojnosti jsem se hodně změnila. Přicházelo to samo, postupně, kdy jsem něco náhodně (náhody neexistují, ale pšššš...:-D ) zkusila a zjistila, že mi to přináší spoustu nové energie do života. A tak to bylo i se sukní. Vždy jsem ráda působila žensky, ale raději jsem měla vše po kolena nikoli až na zem. Dlouhé jsem doma měla maximálně jedny plesové šaty a pak jednu sukni, která se ale dala vázat i jako krátké šaty.
Ale v určitou chvíli jsem dostala darem hned dvě sukně najednou a k tomu dlouhé. Sice jsem nevěděla, co s nimi budu dělat, ale přitahovaly mně něčím. Jak dnes umím odmítat věci, se kterými nevím, co bych dělala, i když se mi to líbí, tak u těch sukní to nešlo. Jedna byla černá jako pro princeznu, dvojvrstvá a druhá hnědá, vyšívaná, heboučká. A třetí jsem měla doma teňoučkou bílou, používanou jako šaty. A tak jsem zkusila sem tam nosit dlouhé sukně.

Dlouho jsem netušila, co se děje, ale cítila jsem se mnohem více nabitá energií, zvládala jsem více věcí a ještě lépe se mi napojovalo na zdroj. Jen vždycky večer ubila energie ve velkém, když jsem si sukni sundala přes nohy. To mi začalo býti divné a tak jsem začala hledat informace. Díky tomu jsem zjistila, proč se to tak děje a mnohem více!

Chápu nějaký vývoj lidstva,a taky to, že když o něco nepřijdeme, tak nemůžeme zjistit, jak je to důležité a nedokážeme si toho vážit. Tohle nějak patří k lidské stránce. Vím, že kdyby si ženy neprošly vším, čím musely, tedy i kalhoty, převzetí mužských energií ap., že nemůže opět dojít k tomu, co lidé věděli kdysi dávno před nástupem křesťanství. Ale i tak se stále ptám, jak jsme mohli být tak hloupé a vzdát se své moci, síly, energie a magie, která byla skrytá v sukních.
Můj náhlý přísun energie, když jsem začala nosit sukně, tak pramenil z napojení na zdroj, vytvoření energetického kuželu kolem mé osoby, kdy dokážu přirozeně, bez násilý nechat proudit příval energie přes mé čakry. Díky tomu se mi všechny čakry lépe otevírají a tím i srdce. Proto vytvářím kolem svého těla pomyslnou bublinu naplněnou láskou a harmonií. Proto dokáži skrz lásku svou celou rodinu harmonizovat (Proč mi to někdy drhne? Můžete se těšit na seriál důležitosti svatebních rituálů :-) ) A proto, jak někteří netuší, kde beru sílu a energii na tolik aktivit při třech dětech, tak tu energii mám. Vrátila jsem se ke starým tradicím, které jsou tady více než 3000let (aspoň podle starých záznamů), kdy lidé naslouchali přírodě, ženy byly uctívané jako bohyně a muži jako bohové, kdy jsme dokázali sami sebe uzdravovat a žít v harmonii.
A proč jsem večer energii ztrácela a odpadla? Protože jsem si myslela, že staré babičkovské domlouvání, že sukně se obléká a svléká přes hlavu, tak mi přišlo trapné. Protože jak se to se vším stalo, tak i to bylo pokrouceno a tvrdilo se, že se jinak žena nevdá. Ono je to trochu jinak. Jak se napojujeme na zdroj a my slovanské ženy se Živenou, tak je potřeba se do těch energií zahalit, nechat se tou sukní obejmout. Naopak přes zem u svlékání zahazujeme svoji sílu, a když se oblékáme, tak smetáváme veškeré nečistoty a negativni věci na své tělo i duši. Už se oblékám přes hlavu a energii mám neustále při ruce. Díky tomu opět zvládám menší dávky spánku,tak jako když mi bylo třeba 18 :-)

Proto nosím sukně a dlouhé šaty, miluji je, a nevím, proč bych se měla ženské síly bohyně vzdát, jen protože mi chlípní chlapi nevidí na nohy :-D